PAPÍROVÉ PENÍZE V DOBĚ NESVOBODY

Mnichovský diktát (29.srpna 1938) znamenal pro republiku ztrátu pohraničních neprůmyslovějších okresů ve prospěch Německé říše, hospodářsky důležitých částí jižního Slovenska ve prospěch horthyovského Maďarska (vídeňská arbitráž 2.11. 1938), bohatých částí Slezska a některých severoslovenských obcí ve prospěch Polska a také ztrátu některých hlavních komunikací. Došlo k rozdělení státu na tři federativní celky – Čechy a země Moravskoslezská, Slovensko a Podkarpatská Rus – a tím prakticky k jeho likvidaci. Ztratili jsme 41 098 km čtv., 4,8 mil. obyvatel, z toho 1,25 mil. Čechů a Slováků. Zánik tzv. ,,druhé republiky” byl zakončen dne 14.března 1939 prohlášením tzv. ,,Slovenské štátu” a dne 15.března okupací zbylých částí historických zemí německou armádou. Dne 16.3. 1939 byl prohlášen tzv. ,,Protektorát Čechy a Morava” (bližší informace vypouštíme, neboť jsou u nás obecně známy).
Všechny tři uchvatitelské státy i Slovenský stát zavedly na připojených územích své měny. Tuto skutečnost si připomínáme pro úplný přehled papírových peněz na území Československa, tj dočasnou platnost pěti různých měn na rozdílných částech čs. Území, a to měnu:
1.    Protektorátní
2.    Říšskoněmeckou
3.    Slovenskou
4.    Maďarskou
5.    Polskou
Vládním nařízením ze dne 27.ledna 1939 (č. 16/39 Sb.) bylo označení čs. koruny změněno na ,,korunu” (zkr. K) a došlo i ke změnám ve vedení emisního ústavu, v němž byla zastoupena samosprávná území. Firma zněla ,,Národní banka Česko-slovenská”. Měna byla nadále spravována centrálně. S ohledem na odstoupená území došlo ke změně hotovostního peněžního objemu. Okupační dekret Adolfa Hitlera (16.března 1939) stanovil, že říšská marka je zákonným platidlem na území Protektorátu a koruna zůstává ,,nadále zákonným platidlem” - v poměru 1 RM = 10 K.

Zdroj: Julius Sém, Papírové peníze