Tento e-shop využívá cookies a bez jejich použití není schopen fungovat.
První světová válka (1914 – 1918) skončila porážkou a rozpadem Rakouska – Uherska. Finanční a měnová situace země byla po skončení války katastrofální. Státní finance byly vyčerpány, vláda se zadlužila, inflace se projevila v prudkém růstu oběživa i cen. Dne 28. října 1918 vyhlásili představitelé Národního výboru v Praze vznik samostatného Československého státu a přijali zákon o jeho zřízení. Na první schůzi revolučního Národního shromáždění 14. listopadu 1918 byla ustavena první vláda. Předsedou se stal Karel Kramář a ministrem financí Alois Rašín – vedoucí osobnost domácího protirakouského odboje. 21. prosince se vrátil do svobodné vlasti president T. G. Masaryk – představitel zahraničního odboje. Vznik nového státu přinesl významné změny v hospodářském vývoji.
Nápravou rozvrácených finančních a peněžních poměrů a vytvořením pevného finančního a měnového základu nového státu byl pověřen Alois Rašín. Jeho programem bylo vytvoření československé měny, zvýšení její kupní síly a zařazení mezi měny zlatého standardu. Rašín a úzká skupina jeho přátel se stali zárukou nekompromisní realizace programu.
Hlavní úkoly programu byly:
Národní shromáždění přijalo 25. února 1919 zákon o provedení peněžní reformy přesně podle Rašínova návrhu. Reforma se uskutečnila ve dnech 3. – 9. března 1919. Její podstata spočívala v tom, že polovina z předložených hotovostí se měla okolkovat a vrátit do oběhu, zbytek měl být zadržen a kryt vydáním jednoprocentních nezcizitelných státních dluhopisů, ze kterých bylo možno později platit dávku z majetku. Plně okolkovány byly hotovosti státních pokladen a částky potřebné k výplatám mezd. Tímto řešením byl peněžní oběh restringován ze 7,2 mld. K. na 4,7 mld. K.
Takzvaným měnovým zákonem z 10. dubna 1919 byla zavedená koruna československá (Kč) a stanoveno, že „jedna koruna československá se počítá za jednu korunu rakousko-uherskou“
Přijalo se dosavadní označení „koruna“. Další cestou k provedení měnové restrikce a k postupnému zhodnocování nové měny byla dávka z majetku a z přirůstku majetku podle zákona z 8. dubna 1920, kterou Rašín považoval za „korunu reformní politiky“. Měla odčerpat inflační peníze, které přišly do oběhu během války. Předpokládal se výnos v rozsahu 20 – 25 mld. Kč. Tento záměr se však nezdařil, docházelo k daňovým únikům a potíži s inkasem dávek. Prvním penízem nového státu byla stokorunová státovka s datem 15. dubna 1919. Prvními mincemi byly dvacetihaléře a padesátihaléře vydané v únoru 1922. První korunová mince byla uvedená do oběhu v roce 1922. První bankovkou byla dvacetikoruna s datem 1. října 1926, která se dostala do oběhu až v roce 1927.
Česká národní banka oslaví v příštím roce 100. výročí zavedení československé měny, její peněžní jednotky československé koruny a uvedení jejích platidel do peněžního oběhu. K této výjimečné příležitosti připravila ČNB soubor akcí a aktivit, které připomenou nejen vznik naší měny, ale také činnosti centrální banky a její roli.
Česká národní banka u příležitosti výročí zařadila do svého emisního plánu několik oběžných a pamětních mincí, bankovku s přítiskem a historicky první pamětní bankovku. Jedná se o:
https://www.mincelipka.cz/category/bankovky/pametni-bankovky-a-listy/213
Těmto mincím a bankovkám k 100. výročí československé měny budou předcházet numizmatické aktivity k 100. výročí vzniku Československa. Jedná se o vydání:
zdroj: http://www.cnb.cz/
Komentáře
Diskuze je prázdná.