Karel IV. na našich platidlech – část 1

Stavební památky související s českým králem a římským císařem Karlem IV. nelze na našich mincích přehlédnout. Kamenný či Pražský, dnes Karlův most, který je nejčastějším motivem na našich mincích od roku 1918, nalézáme hned na třech ze šesti nejstarších československých mincích, vydaných v letech 1922–1924 podle návrhů akademického sochaře Otakara Španiela.

Prvorepublikový dvouhaléř, pětihaléř a desetihaléř a protektorátní desetihaléř s motivem Karlova mostu v Praze.

Stejný motiv byl zachován i pro desetihaléř protektorátní, i když v technickém přepracování rytce Jaroslava Edera pro ražbu na silnější zinkový střížek v nouzové protektorátní ražebně, zřízené ve firmě Vichr a spol. v Lysé nad Labem. Podle nepotvrzené legendy bylo skrytou součástí úpravy také odlišné ztvárnění soch, jejichž zdvižené ruce prý hrozí okupantům.

Porovnání tří soch na zdánlivě shodném ztvárnění pilířů Karlova mostu na desetihaléři vzoru 1922 a 1940.

Karlův most nalezneme také na rubové straně současné pětikoruny od akademického sochaře Jiřího Harcuby a na dvou podobných pražských panoramatech od akademického sochaře Ladislava Kozáka, ztvárněných na pamětní stříbrné padesátikoruně z roku 1986 věnované pražské městské památkové rezervaci a na rubu současné padesátikoruny. Na několika dalších mincích pak nalezneme další stavební památky Karlovy doby.

Současná česká pětikoruna, pamětní stříbrná padesátikoruna s motivem Prahy a současná česká padesátikoruna.

Věnujme se však mincím, na nichž je zpodobněn sám Karel IV. Kromě vlastních mincí, dukátů, ražených za svého panování ve 14. století, si musel, obrazně řečeno, počkat na své zobrazení z pohledu historického velmi dlouho – 570 let po své smrti. Z pohledu emise československých pamětních mincí to však bylo velmi brzo – výročí jedné z jeho nejvýznamnějších aktivit byla věnována již naše čtvrtá pamětní mince.

Byla to stříbrná stokoruna k 600. výročí založení Univerzity Karlovy, kterou Národní banka Československá vydávala do oběhu všemi svými filiálkami od 7. dubna 1948. Na rubové straně ztvárnil její autor Otakar Španiel volné umělecké zpracování ústředního motivu pečeti univerzitní obce z poloviny 14. století, na němž klečící Karel IV. předává knížeti Václavovi zakládací listinu univerzity. Minci razila Státní mincovna v Kremnici ze stříbrné slitiny o 500 dílech stříbra, 400 dílech mědi a po 50 dílech niklu a zinku, o průměru 31 mm a hmotnosti 14 g v milionovém nákladu. V důsledku peněžní reformy bohužel platila jen do 31. května 1953.

Pamětní stříbrná stokoruna k 600. výročí založení Univerzity Karlovy.

Zdroj:www.cnb.cz

Autor článku:Jaroslav Moravec